Lenka Filipová a její úspěšné album Concertino v roce 2010: část původních nahrávek dostalo nové aranžmá a přibyla řada bonusů.

Podmanivý tón klasické kytary byl tím kouzlem, které vtáhlo Lenku Filipovou do říše hudby. Mladé energické muzikantce se pak kytara stala brzy i nástrojem doprovázejícím její vlastní písně. První láska se však nikdy neztratí; v roce 1989 Lenka Filipová vydala klasické album s názvem Concertino, kde se – po svém, dnes bychom řekli „nadžánrově“ – vyznala ze své lásky ke klasice.
Důvtipně sestavená koláž zahrnovala původní kytarovou tvorbu i transkripce od renesance přes Vivaldiho, Bacha, Dowlanda, klasika španělské kytary Tárregu až po současného skladatele Milana Tesaře.

Nahrávka posluchače okouzlila a po mnoho let patřila k bestsellerům a nejprodávanějším titulům v oblasti klasické hudby. Některé ze skladeb dostaly novou podobu, jiné jsou zcela nové a i příznivci Lenčina podmanivého hlasu si přijdou na své. Album představuje Lenku Filipovou jako kytaristku a zpěvačku, kterou zajímá hudba mnohem víc než hranice mezi žánry.

J. S. Bach, A. Vivaldi, J. Dowland, F. Tárrega, H. Villa-Lobos, G. Frescobaldi ad.
Lenka Filipová (kytara) a hosté (Štěpán Švestka – violoncello, Milan Zelenka – kytara, Virtuosi di Praga / Oldřich Vlček)