Život savcu 1. - 5. SET 5DVD (kartón)

0zivot-savcuSET-V.jpg 0zivot-savcuSET-V.jpg
Na sklade
1,50 € 14,99 € (Zľava: 90%)
Dostupnosť: na sklade

Réžia: David Attenborough   

Zvukové normy: 2.0

Rok výroby: 2002

Dĺžka: 510 min

Distribútor: Lacne

Jazykové verzie: česká, anglická

EAN kód: 101065

Dokument Davida Attenborougha nabízí jedinečný pohled na pozoruhodnou skupinu těchto zvířat. Ukazuje mnoho fascinujících druhů planety, včetně nás samotných, a ilustruje, jak se savci stali tak mimořádně rozmanitými a úspěšnými.

1. Nejdokonalejší model
Savci se přizpůsobili svým zjevem každému prostředí na Zemi. Jsou skuteční vítězové.
V Arktidě klesá teplota pod minus padesát stupňů Celsia. Přesto jsou zvířata, která tu trvale žijí. Hlavní důvod, proč tu nezmrzne liška polární spočívá v tom, že patří k teplokrevným živočichům – je savec. Stálou tělesnou teplotu si organismus udržuje spalováním potravy. A proč se tu liška cítí mnohem lépe než člověk? Protože má mnohem hustší a delší srst, která je po savce také charakteristická. A ta její tělo izoluje. Teplokrevnost je jednou z hlavních vlastností, které savcům umožnily ovládnout tuto planetu. Díky ní se mezi nimi vyvinuly ty nejsložitější organizmy živočišné říše. V tomto seriálu budeme cestovat po celém světě, abychom poznali, jak rozmanití a úchvatní savci jsou. Podíváme se do Afriky, kde žijí největší tvorové souše. Zdejším pláním vládnou obrovská stáda býložravců, jaká nenajdeme nikde jinde. Jsou tu ale i jiní, neméně zajímaví savci - s poněkud odlišnými chutěmi. Někteří z nich patří mezi nejrychlejší zvířata na zemi. Kořist, kterou loví, se s tím musí umět vypořádat. Jinak zahyne. Někteří savci jsou neuvěřitelně silní a útoční. Bojují o partnerky, soupeří o potravu. Někteří dokonce musejí bojovat o místo k životu. Kamkoli zavítáte, naleznete ty nejrozmanitější zástupce savců. Někteří měří sotva několik centimetrů. Jiní jsou obrovští. Jsou mezi nimi největší tvorové na souši. Ale i ty překonávají mořští savci. Výskyt jednotlivých druhů závisí především na tom, čím se živí. Ale zřejmě nejúspěšnější variantou utváření těla savce jsme my, lidé.

2. Hmyzožraví savci
Někteří savci mají neukojitelnou chuť na hmyz, mravenci počínaje, pavouky konče.
Před sto miliony let se lesy teprve začínaly vyvíjet. V té době na souši vládli dinosauři. Když ale tito gigantičtí plazi spali, v jejich okolí se měla čile k světu drobounká stvoření. Byli to první savci. Přes skromné začátky ovládli jejich potomci celý svět. Počáteční rozmach této velké zvířecí dynastie umožnila strava, o které by to předpokládal jen málokdo. Tvorové podobní prvním savcům jsou stále mezi námi. Jako například rejsci a bělozubky. Jejich předkové lovili hmyz až za tmy. Savci dokázali vytvářet ve svých malých tělech dostatek tepla, aby mohli zůstat aktivní i za chladných nocí. K tomu ale potřebovali tak velké množství potravy, že se museli takřka neustále něčím krmit. Jako to rejsci dělají dodnes. Savci, ať už kladou vajíčka, nebo rodí živá mláďata, ať se jejich potomci vyvíjejí v děloze nebo v matčině vaku, dokázali osídlit téměř každý kout světa. A tak se jejich teplokrevné tělo kryté srstí a produkující mléko stalo ve svých nesčetných variantách vítězem dlouhého boje o ovládnutí této planety.

3. Jedlíci rostlin
Čekají vás vzrušující setkání se zdánlivě klidnými býložravci...
Největší savec souše musí denně bojovat o přežití. Jeho kořist je tuhá, často téměř nestravitelná a někdy dokonce jedovatá. Co je ale na věčném souboji mezi tímto predátorem a jeho kořistí nejzajímavější? Predátorem je slon a kořistí jsou rostliny. Tato stáda jsou jakési bojové jednotky, které napadají říši rostlin už miliony let. Výsledkem neustálého zápasu je jeden z nejsložitějších a nejrozvinutějších vztahů mezi živými organizmy ve světě přírody.

4. Hlodavci
Jsou se svými zuby podobnými dlátům vybaveni k životu kdekoliv - od Mohavské pouště po oblasti řek ve Wyomingu.
Aguti patří do velké a velmi úspěšné skupiny savců – mezi hlodavce. A hlodavci jsou schopni se prokousat prakticky čímkoli. Co je ale na řezácích aguti tak zvláštního, že s nimi dokáže vykousat díru do těch nejtvrdších ořechů? Na jejich povrchu je vrstva velice tvrdé skloviny. Ale pouze na přední straně. Za ní se nachází o něco měkčí materiál – dentin neboli zubovina. Při hlodání tvrdého materiálu se dentin obrušuje rychleji než sklovina a zub proto zůstává stále ostrý jako truhlářské dláto. Navíc, na rozdíl od většiny ostatních savců, hlodavcům zuby celý život dorůstají, takže to, co se obrousí, se neustále obnovuje. Vyzbrojeni těmito zázračnými zuby se hlodavci stali nejúspěšnější a nejpočetnější skupinou savců. Jednou z největších skupin jsou myšovití, ve které najdeme známé myši, krysy a potkany. Patří sem více než 1300 druhů, jejichž zástupci se živí především semeny.

5. Masožravci
Pronásledování a lov nejsou jen zábavou - pro některá zvířata je to jednoznačná volba "zabij nebo budeš zabit".
Maso – svalovina savců – je nejhodnotnější a nejvydatnější potrava, kterou v přírodě můžete najít. My, lidé, jsme proto pro jeho produkci vyčlenili značnou část zemědělské půdy. Nejznámější z masožravců jsou dvě čeledě. První jsou šelmy kočkovité, druhou šelmy psovité. Zástupci obou ovládají plížení a stopování kořisti i zabíjení. Např. serval je tak mrštný, že dokáže chytit ptáka v letu. Nejstarší fosilní pozůstatky masožravých savců jsou staré okolo padesáti milionů let. Byly nalezeny v Severní Americe. Vypovídají o tom, že tato zvířata žila ve větvích stromů a lovila ptáky.

6. Všežravci
Úspěch všežravců v našem světě dokládá jejich mnohostranný a přizpůsobivý jídelníček.
Navštívíme jedno z nejpůvabnějších zvířat na světě. Zná ho snad každý. Jeden exemplář má cenu okolo milionu liber. Na celém světě jich nežije víc než tisícovka. Na záchranu tohoto ohroženého druhu se vydávají miliony. Spatřit jej můžete prakticky už jen v zoologické zahradě, například v Atlantě. Panda velká je potravní specialista. Žere jen bambus a prakticky nic jiného. Živit se takovou stravou dokáže jen velmi málo zvířat. Bambus je tuhý, vláknitý a těžko stravitelný. Kdysi neměla panda velká ve své čínské vlasti prakticky žádnou konkurenci a dokud tu byl dostatek bambusových lesů, dařilo se jí velmi dobře. Lesy s potravou, kterou se živila, ale začaly mizet a počet pand ve volné přírodě rychle klesal.

7. Návrat do vody
Miliony let zvyšujícího se soutěžení o přežití donutilo některé savce udělat největší krok v evoluci - vrátit se do vody
Téměř všichni savci musí pravidelně chodit k vodě, aby se napili. A plavat dovedou i takoví, do kterých byste to nikdy neřekli. Málokdo by asi čekal, že se slon dobrovolně pustí do takové hloubky. Ve skutečnosti to mnozí z nich dělají docela pravidelně. Vědci se dokonce domnívají, že předkové slonů kdysi trávili ve vodě mnohem víc času a chobot se původně vyvinul jako orgán, který jim zde pomáhal dýchat. Je to v podstatě šnorchl. Je jisté, že sloni se rádi koupou i dnes, a když potřebují, přeplavou třeba hlubokou řeku. Existují ale savci, kteří jsou ve vodě tak často, že se stala jejich skutečným domovem.

8. Život na stromech
Někteří savci se fyzicky přizpůsobili svému prostředí, aby mohli mít ze života na stromech dokonalý užitek.
Drobné šelmičky z pouště Kalahari tráví noci v norách. Všechnu potravu, kterou potřebují, najdou na zemi. Jsou rychlé a dobře běhají. Přesto umějí šplhat po stromech. Mají k tomu jeden velmi dobrý důvod. Nejdříve se ale musejí zahřát na ranním sluníčku. Když se zahřejí, přichází čas posnídat. Potravu většinou hledají pod zemí. Když ale máte hlavu v písku, nemůžete vidět blížící se nebezpečí. A protože tu obchází mnoho nepřátel, někdo musí zůstat na stráži. Jenže hlídka, která stojí na zemi ve vysoké trávě, toho moc neuvidí. Aby měla dobrý výhled, musí se dostat někam výš. Surikaty nemají nijak dlouhé drápy ani žádné jiné přizpůsobení k lezení po stromech. Přesto se ve větvích pohybují s překvapivou jistotou. Jsou schopny vylézt prakticky na cokoli, jen aby měly dobrý výhled. Schopnost šplhat po stromech je pro surikaty důležitá, když mají držet hlídku. Pro některé savce je ale zcela nezbytná, protože ve větvích tráví celý život. K tomu je ale nutné umět se přizpůsobit.

9. Společenský žebříček
Mnoho opic a paviánů žije ve velkých skupinách, kde jsou sociální dovednosti pro harmonický život velmi důležité.
Opice, přesněji vyšší primáti, jsou společně s lidoopy naši nejbližší příbuzní. Vedou ze všech savců nejbohatší společenský život a značnou část svého času tráví budováním vzájemných vztahů a postupu na společenském žebříčku. Například Malpy kapucínské se podle fosilních nálezů velmi podobají prvním vyšším primátům. Představují, dalo by se říci, jakýsi prototyp celé skupiny. Zručné ruce a chápavý ocas umožňují malpám pohybovat se v džungli s obdivuhodnou šikovností a rychlostí. Výhodu proti jiným zvířatům jim ale dává hlavně jejich velký mozek. Jestliže má být pro opice něco charakteristického, tak je to jejich schopnost rozpoznat příležitost a okamžitě ji využít. A pro žádnou opici to neplatí tak jako pro malpy kapucínské. Nedivme se, že u takových tvorů už začínáme mluvit o uspořádání uvnitř tlupy.

10. Potrava a myšlení
Lidé se mezi savci mohou zdát jedineční. Jak mnoho ale pochází z našeho dědictví savců?
Schopnosti napodobovat druhé a používat nástroje se poprvé objevily už u vyšších primátů. Ale až u lidoopů se rozvinuly na nejvyšší úroveň. Tyto dvě vlohy nakonec změnily celou naši planetu. V Leakeyho výzkumném středisku na Kalimantanu žije zvláštní skupina orangutanů. Jde o zvířata, která byla zachráněna ze zajetí a vrácena zpět do volné přírody. Protože část svého života žila v našem světě a druhou část ve svém, mohla by nám pomoci zjistit, co máme společného. Je to úžasný pocit - sedět vedle orangutanů a vidět, jak jsou nám, lidem, podobní. Však také společně patříme mezi velké lidoopy. Když si uvědomíte, jak lidsky vypadají ruce samice. Jak šikovně bere věci do ruky a jak v nich drží nástroje. Jak používá mozek, aby napodobila to, co viděla dělat druhé.
Ak chcete položiť otázku k produktu musíte byť prihlásení.
Prihlásiť sa môžete tu.
 
Dĺžka: 510
Zvukové normy: 2.0