Velké žranice se účastní čtyři muži, které nám stručné úvodní sekvence představí v jejich každodenním prostředí. Kdo ví, co mohlo sblížit a učinit přáteli lidi tak rozdílných povah i povolání, jako jsou pilot dopravního letadla Marcello, majitel restaurace a vynikající kuchař Ugo, televizní pracovník Michel a soudce Philippe. Ale v každém případě faktem zůstává, že se čtveřice vydává na prodloužený víkend, který má být tím posledním... Přátelé se začnou oddávat ve starém domě na odlehlém okraji Paříže zaryté, sveřepé a sebezničující žranici. Přidá se k nim náhodně se objevující místní učitelka Andréa, přítulná žena obdařená štědrými tělesnými proporcemi. Dostaví se ještě tři děvky, ale průběh událostí je natolik vyděsí, že uprchnou. Jeden muž za druhým umírá, nakonec zůstává jen Andréa. Dle Ferreriho je celý film křivým zrcadlem, nastaveným moderní konzumní společnosti, dle druhých jen samoúčelnou provokací a oslavou kultu hnusu a estetiky ohavnosti, dle jiných pak apokalyptickou vizí konce "přežraného" lidstva.