Po debutu Čas sluhů natočila režisérka Irena Pavlásková podobně laděný snímek Corpus delicti, ke kterému napsala scénář společně se svou matkou Nelly Pavláskovou. Prostřednictvím prolínajících se osudů tří nesourodých a zvláštních dvojic v něm evokuje tuzemský život před revolucí v listopadu 1989, zatížený dusivou atmosférou nesvobody, i po revoluci, kdy se relativně nic nezměnilo, protože se nezměnili lidé...
Pro představitelku hlavní role Lenku Kořínkovou bylo obsazení v tomto filmu hereckým come-backem po osmileté emigraci, pro Jiřinu Bohdalovou paralelou k její životní roli v „trezorovém“ Uchu, pro Šimona Pánka, jednoho ze studentských vůdců sametové revoluce, zkušeností v hereckém oboru, pro Jitku Asterovou vybočením ze zavedené kategorie povrchních krasavic, pro Karla Rodena expresivní variací ukřivděného neschopného intelektuála, pro Michala Dočolomanského změnou v jeho rejstříku nestárnoucích sympaťáků. Vedle nich se ve filmu více či méně mihnou různí režiséři - Václav Křístek, Jan Němec, Milan Šteindler, Július Matula, Jan Bonaventura.