Jaroslav Hašek promítá v jarmareční boudě někdy kolem roku 1900 čtyři filmové příběhy. Po dobových reklamních diapositivech a „žurnálu'' uvidíme „první část sensačního, vzorného, parfosního, salonního programu — snímek ze života dítek školou povinných, pořízený za velmi obtížných okolností". Děj tohoto snímku se totiž odehrává z malé části ve školní třídě a z valné části pak na gymnasijním záchodku, kam se primán Chocholka uchýlil před latinskou komposicí. „Vzorné rodinné štěstí" je druhým filmem, který zavede diváka do rodiny magistrátního úředníka Honzátka, v níž došlo k mnoha bouřlivým scénám, když se křeček, opatřený Honzátkem ml., nastěhoval do kanape — svatebního daru sestry Emy. Stejně překvapující jsou i další dvě povídky, z nichž jedna vypraví o „otci chudých", majiteli firmy na nedobytné pokladny a proslulém mecenáši, a druhá o osudných následcích společného výletu starého mládence pana Hanzlíčka s jeho sousedy.