Film je fantastickou kolekcí perfektního děje a trikových a uměleckých efektů. Možná právě ona tvrdá možnost děje odpovídajícího velmi pravděpodobné realitě jakéhosi fiktivního setkání je tím, co z filmu tvoří něco, co ani po dvaceti letech neztrácí na kouzle a chuti znovu a znovu film sledovat. Lidé se ve filmu cítí jako malé děti a chovají jako malé děti a mimozemšťané se naopak chovají velmi dospěle, cílevědomě a ve většině případů chladně - jejich vizuální vzhled je přitom více dětský než cokoliv jiného. Využití hudby pro začátek komunikace mezi lidmi a mimozemštany je také rozhodně prvek zajímavým. Film zároveň maximálně využíval všech doposud známých projevů setkání s UFO - světla, vynechávající motory, fantastické pohyby UFO těles, nerovnoměrné opálení, podivné chování lidí. Stejně tak využil několika případů zmizení lidí a dokonce celých předmětů k tomu, aby každého ufologa doslova přišpendlil k židli v očekávaní dalších objevných sdělení.