Adolf Hitler způsobil smrt padesáti milionů lidí. Nenáviděli ho nejen ti, které perzekuoval, ale i mnozí z jeho spolupracovníků. Bylo na něj spácháno čtyřicet pokusů o atentát, ale během pětadvaceti let se nikomu nepodařilo ho zabít. Sám Hitler tvrdil, že spíš než svým ochráncům za to vděčí náhodám a osudu. Sám razil heslo, že se atentátům nejlépe vyhne nepravidelností svého režimu. O Hitlerovu bezpečnost dbalo několik složek čítajících tisíce lidí. Zprvu se Hitler obklopil svými dlouholetými spojenci, kteří vytvořili jeho osobní gardu, jejímž velitelem se stal i pouliční rváč Bruno Gesche. Když se Hitler stal Vůdcem, vznikl úderný oddíl SA, jehož členem byl i Rudolf Hess, a z SA se vyčlenil elitní oddíl SS - Hitlerův osobní ochranný oddíl. V době krize koncem dvacátých let byl do čela SS jmenován úředník Heinrich Himmler, jehož neukojitelná touha po moci s lety rostla. Mezi ním a Geschem, který holdoval alkoholu, panovala velká rivalita. Himmler se mnohokrát snažil Gescheho zbavit, ale nikdy se mu to prakticky nepodařilo... Po roce 1933, kdy se stal Hitler říšským kancléřem, se další složkou stal Prapor tělesné stráže, jemuž velel Sepp Dietrich. Jeho členové hlídali úřady, plnili zvláštní bezpečnostní úkoly a chránili Hitlera při veřejných vystoupeních.Himmler nato schválil vytvoření oddílu složeného z policejních detektivů (RSD), kterým však Hitler příliš nedůvěřoval. Oddíl prověřoval trasy a místa, kam Hitler přijížděl. Při vystoupeních ho hlídal osobní ochranný oddíl v čele s Geschem. Když však v roce 1939 krátce po odchodu Hitlera v mnichovské pivnici vybuchla bomba, znamenalo to pro Himmlera, který již vládl veškeré civilní policii, velkou ostudu...