Vladimír Slavínský se po válce navrátil k námětu, který pro filmové plátno již jednou zpracoval – k divadelní hře Olgy Scheinpflugové Okénko. Tenkrát hlavní roli psychiatra Johánka hrál Hugo Haas, v novém zpracování ho úspěšně ztvárnil Jan Pivec. Povedlo se mu vytvořit roztomilého, nepraktického starého mládence přesně v duchu původní předlohy. Film vypráví o doktoru Johánkovi, který mocně zapije své jmenování docentem a ráno trpí výpadkem paměti. Je mu řečeno, že se choval nepřístojně a toho se pokusí zneužít dvě sličné sousedky. Tato konverzační veselohra patří k nejzdařilejším dílům režiséra Slavínského.