Utrpení v nacistickém koncentračním táboře Buchenwald v letech 1937-1942. V roce 1936 nabídl výmarský gauleiter Fritz Sauckel Heinrichu Himmlerovi vybudování velkého výcvikového tábora SS v blízkosti města Výmaru s tím, že město poskytne potřebné pozemky. Himmler nápad Sauckela přivítal a dále rozvinul a rozhodl, že bude vybudován nejen tábor pro výcvik sil SS, ale zejména nový velký koncentrační tábor, jehož vězňové budou pracovat v továrnách ve Výmaru a okolí jako levná otrocká pracovní síla. Práce na výstavbě tábora vykonávali od podzimu 1936, převážně vězňové. Na jaře 1937 byly hlavní objekty tábora dohotoveny a v červenci téhož roku byl tábor oficiálně otevřen pod velením prozatímního velitele SS-Sturmbannfuhrera Jacoba Weiseborna. Tábor dostal název Ettersberg podle kopce pod nímž leží a později byl změněn na poetický Buchenwald, nebo-li Březový háj. Již 1. srpna 1937 přebírá velení nad táborem nechvalně známý Obersturmbannfuhrer SS Karl Otto Koch, dosavadní velitel koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Ten sem přichází i se svoji manželkou Ilse, která je vrchní dozorkyní nad ženskou částí tábora, jejímž účelem je především poskytování sexuálních služeb příslušníkům stráží a vybraným vězňům, a která si zde vyslouží řadu přezdívek, z nichž nejznámější je "buchenwaldská bestie". Vrchním dozorcem se stává Walther Martin Sommer, esesák, jenž zde získá přezdívku "buchenwaldský kat" a který byl proslulý tím, že věšel vězně za ruce svázané za zády na stromy v táboře, včetně ikonického Goethova dubu. Počet vězňů v táboře se zvyšoval z necelých tří tisíc na konci roku 1937 na více jak třicet tisíc v roce 1942, kdy byl Karl Otto Koch odvolán z funkce velitele tábora, jsa vyšetřován za zpronevěru, korupci, krádeže a dokonce i za násilí na vězních a převelen do koncentračního tábora Majdanek u Lublinu. Spolu s ním byli později odsouzeni i jeho podřízení Martin Sommer a Dr. Waldemar Hoven a vyšetřovaná byla dokonce i jeho manželka Ilse.