Děj této španělské varianty teenagerovské komedie ubíhá ve stylu reklamní estetiky, neupadá do vulgarity a nese se v duchu jižanské vášnivosti. Přestože občas vystoupí na povrch dramatická linie, je okamžitě nemilosrdně potlačena dalšími postelovými radovánkami. Autor v případě Letního deště balancuje na tenké hranici mezi komedií a psychologickým dramatem. Snímek je především evokací Španělska žádostivého, plného sexu, žen, politických konotací a bezstarostného života.

„Můj film je o přechodu z doby dospívání k dospělosti,“ říká Antonio Banderas. „Sny mého mládí byly daleko skromnější, než byl potom můj život. Vždycky jsem chtěl být divadelním hercem, a ne hvězdou. Neztratil jsem nic z té energie, která mne kdysi pudila odejít z Malagy. Vzpomínám si dodnes přesně na ten okamžik, kdy jsem si uvědomil, že jsem se změnil. Kdybych se někdy vrátil do Malagy, bude to v kůži jiného člověka.“ Letní déšť byl uveden v sekci Panorama na Berlinale 2007 a získal tu cenu Europa Cinemas Label.