13. díl BERING - Život cestovatele není nikdy jednoduchý, ale málokdo musel čelit tak nehostinné krajině jako byla ta, která přinesla věhlas Vitusi Beringovi, muží, který musel překonat obrovské vzdálenosti severní Sibiře a zmrzlého moře, které ji obklopuje. Beringovi trvalo dva roky, než dosáhl sibiřského pobřeží, divočiny obydlené povětšinou nomádskými kmeny. Za neuvěřitelných okolností se mu podařilo postavit loď, ve které doplul za polární kruh, čímž prokázal, že Aljašku a Sibiř odděluje průliv.

14. díl BOUGAINVILLE A TICHÝ OCEÁN - Prozkoumat Pacifik, největší ze všech oceánů, byl nejednoduchý úkol, který si vyžádal mnoho let práce a úsilí neohrožených námořníků, než mohl být každý z jeho početných ostrovů zanesen do map. V roce 1766 podnikl Francouz Louis Antoine de Bougainville vědeckou a poznávací cestu s lodí „la Boudeuse. Členy posádky jsou i astronom a botanik, stejně jako temperamentní princ hledající dobrodružství.„Terra Australis zůstane pevným cílem této mise, ale po zastávce v Brazílii, loď nečekaně narazí na perlu Pacifiku, ostrov, který o mnoho let později budou cestovatelé považovat za ráj na zemi - Tahiti. Idylická krajina, úrodná příroda, veselí, krásní a srdeční obyvatelé... Je pochopitelné, že se o několik let později vzbouřenci z lodi Bounty rozhodnout dezertovat a žít právě tady!

15. díl BRUCE A PRAMENY NILU - Skot Bruce, narozen v roce 1730, je příslušníkem aristokratické a uctívané rodiny. Je dobrým lingvistou, botanikem a astronomem. Bruce se v roce 1768, ve věku 38 let vydává se svým přítelem a sekretářem Baluganim do Káhiry s nadějí, že objeví prameny Nilu. Již od Ptolemaiovců je to jedna z největších záhad, která fascinovala učence všech dob. Při pronikání hlouběji do nitra barbarských zemí okolo Nilu, sází Bruce přestrojený za derviš, na svou dokonalou znalost Arabů a na své vrozené diplomatické nadání. Díky tomu dokáže projít přes dnešní Etiopii až k jezeru Taka a nakonec k vytouženým pramenům Modrého Nilu. K objevení pramenů Bílého Nilu dojde až za dalších 100 let.

16. díl LA CONDAMINE - 1735, v pařížské vědecké akademii se zrovna vede vášnivá hádka. Je země kulatá jako brambora, jak tvrdí Newton, nebo je spíš ve tvaru hrušky, což je teorie, kterou upřednostňují někteří francouzští vědci? Lze to zjistit jen jediným způsobem: jedna expedice musí provést měření na rovníku a druhá v Laponsku. Rovníková expedice je svěřena mladému Charlesi Marie de La Condamine. Na cestě s ním budeme objevovat zvláštní prostředí rovníku, půjdeme s ním podél povodí obrovské řeky Amazonky od jejích pramenů až po ústí, které je 700 km vzdálené! Condamine nakreslí její první mapy, z nichž se většina dodnes používá a zpřístupní, v dobrém i ve zlém, celou oblast příštím generacím.