Dne 1. ledna 1922 došlo ke sloučení centrální Prahy s třiceti osmi městy a obcemi, které ji obklopovaly. Vznikla tak Velká Praha a pražská státní policie začala pracovat tam, kde dosud působilo jen četnictvo. Byl to prostor méně bohatý a vznešený, ale o to pestřejší a živější. Velká Praha byla tvořena nejen klasickou městskou zástavbou, ale i vesnicemi, lesy, zemědělskými statky, továrnami, bohatými vilami i chudinskými slumy. Hlavní postavou je inspektor Budík, muž velmi lidský, zmítaný nectnostmi i slabostmi, nicméně také mimořádně bystrý, všímavý a především schopný velké psychologické exhibice, kterou se vyznačují slavní detektivové. Zmítá se ale územím Velké Prahy - ani městem, ani venkovem - odsunutý z centra města bank, restaurací, divadel, která tak miluje. Stále elegantní se brodí v blátě a hnoji předměstí a soustřeďuje svůj mozek na nečekané zkratky a obraty.