Na venkově, jen pár domů, obchod, silnice a rozlehlé zelené plochy. Různí lidé, mladí i staří, šťastní nebo nešťastní, nejčastěji uvízli někde mezi jedním a druhým stavem. Chodí do práce, povídají si, kouří, pijí alkohol, provozují sex, tančí. Jejich každodenní rutina občas poskládá do prostého příběhu na způsob romance či komedie. Přesně takový je obsah filmu Divoké včely: nenáročný film, daleký jakéhokoli patosu nebo melodramatismu, „obyčejný" v tom nejlepším slova smyslu. Postavy jsou mírně karikaturní, ale zároveň velmi věrohodné. Jejich svět je plný detailů. Po většinu času sledujeme všudypřítomnou zaostalost: chudé domy, vrzající postele, pastviny. Mezi tím se však objevují jednotlivé, poněkud surrealistické záblesky moderního světa, jako jsou mobilní telefony nebo pop-music.